O křesťanské hudbě s Pavlem Šupolem

Tentokrát jsme si povídali s letošním novoknězem Pavlem Šupolem o tématu, které je mu obzvlášť blízké - o křesťanské hudbě. Otec Pavel se tímto tématem zabýval taky například ve své diplomové práci, která získala Cenu rektora UP v Olomouci. Navíc se stala předlohou pro knihu Křesťan a hudba, nejen o ní otec Pavel ve Šmrncu také hovořil.

Otče Pavle, co je podle tebe křesťanská hudba?

Já osobně křesťanskou hudbu vidím v tom, že to není jenom o zpívání, ale stojí za tím i život těch interpretů. Mám některé kapely, které jsem třeba dva roky nikde nepustil veřejně, protože jsem se o nich ještě nedočetl svědectví, které by mě přesvědčilo. Že ten svět, do kterého vstoupili dokážou proměňovat tím, že to hlavně žijí. Protože i tady je spousta lidí, kteří mají Boha v textech, ale v jejich životech to není znát. To svědectví je pro mě směrodatné.

A co když je interpret, který se hlásí k Bohu, ale v jeho písních zmínka o Bohu není. Napadá mě třeba Marek Eben...

Jo, tak samozřejmě nemám problém hovořit tady o těch interpretech. To jsou lidé, kteří o Bohu moc nezpívají, ale stejně to vnímáte. Jak z jejich životního postoje, tak taky z těch textů.

Jak může křesťanská hudba být třeba rockem nebo metalem? Mnozí mají tyto styly spojené s drogami, alkoholem, nevázaným životem...

To jsou právě ta negativa, které se snažím zmiňovat. To je to, proč do toho ti křesťanští interpreti vůbec nechtěli vstupovat. Pak ukázaly první kapely, jako byl třeba Larry Norman, který ovlivnil U2, Depeche Mode, Boba Dylana a další, že když za tím stojí ten život, tak může hudba nést poselství a těm lidem pomoci. Chceme jim prostě dát něco, co jsme poznali ve svém životě. Mnozí z nich skutečně stáli na pokraji života a volili smrt jako jediné východisko. Právě tehdy se jich nějakým způsobem dotýkal Bůh. A oni se rozhodli. Řekli si, mám talent, který mi dal Bůh. Proč bych ho neměl využít pro jeho dobro. Pro hlásání toho, co jsem objevil. Myslím si, že mnozí křesťané s tím mají problém díky těm předsudkům, co ta hudba s sebou nese. Možná je v tom taky špatná zkušenost s nevhodným použítím těchto žánrů třeba v liturgii. Já nemám problém a myslím, že ani církevní dokumenty s tím nemají problém, pokud je nějaká mládežnická mše svatá přímo takto zaměřená. Je důležité, aby interpreti uměli citlivě vybrat repertoár. Pokud žijí s Bohem, tak dokáží cítit, kde jsou hranice, co zrovna k dané části mše svaté vybrat a jaký zvolit styl. To je důležité.

S otcem Pavlem Šupolem, v současné době kaplanem ve Zlíně, hovořil Luděk Strašák. Více se můžete dozvědět v šestém vydání pořadu Šmrnc, celý rozhovor pak na Proglasu zazní v rámci pořadu Jak se vám líbí v pátek 27. listopadu v 19:15.