Money money money... Točí se okolo nás, nebo my okolo nich?

Často řešíme otázku, co dělat, když peníze nejsou: jak vydělat, jak vystačit s málem. Je také ale dobré ptát se, co s penězi, když jsou. Žijeme ve společnosti, která se už dávno nepočítá mezi chudé. Jak ale s penězi nakládat? Jsou peníze pro člověka, nebo člověk pro peníze? Na otázky odpovídá Petr Kaňovský.

Čím jsou peníze pro člověka? Jak a proč vznikly?

Peníze jsou nástrojem vyjádření určité hodnoty, hodnoty zboží nebo práce. V minulosti vlastně nebyly potřeba, protože probíhal takzvaný směnný obchod. Lidé si poskytovali určitou protislužbu. Někdo třeba vypěstoval nějakou zemědělskou komoditu, třeba brambory, jiný člověk vypěstoval rajčata, někdo uměl postavit truhlu. A následně provedli směnu. Jenže, když uplynula nějaká doba, tak zjistili, že je výhodnější, aby cena zboží nebo cena práce byla vyjádřena určitým způsobem v určitých jednotkách. Tak vznikly peníze. Slouží k tomu, aby člověk mohl snadným způsobem na jedné straně prodat nějaké zboží a na druhé straně si je koupit, protože ne každý umí dělat všechno.

Z toho vyplývá, že peníze mají člověku pomáhat, umožňují mu některé aktivity, zjednodušují mu v určitém smyslu život. Jak se to ale stane, že ten poměr se někdy otočí a spíš člověk začne sloužit  penězům? Kde je problém?

Problém je podle mého názoru hlavně v chamtivosti lidí a v jejich nereálných představách. V určité takové iluzi, že peníze nám zajistí štěstí, blahobyt, můžeme si za ně všechno pořídit. Najednou se mnohdy stane, že člověk vlastně pro peníze žije a je pro něj důležité jenom číslo, stav konta. Přitom si třeba ani neuvědomí, že má tolik peněz, že už si může dovolit cokoliv, a že vlastně jeho životní úroveň už se nezvýší tím, že má víc a víc. Takže já si myslím, že člověk najednou přestane mít zdravý vztah k financím a začne si říkat ano, já jsem na tom dobře, já mám hodně peněz, ještě potřebuji mít víc. Stane se pak trošku takovým jejich otrokem. Peníze samy o sobě jsou dobré a umožní člověku, aby mohl nějakým způsobem žít, aby si mohl vytvořit dobrý životní standard, ale pokud už překročí určitou hranici, tak potom najednou má pořád větší chuť stále vydělávat nové peníze. Mnohdy to naopak kvalitu jeho života zhorší. Protože ti lidé si pak třeba vezmou dvě, tři zaměstnání, neudělají si čas na rodinu, na sebe, na koníčky. Potom sice mají spoustu peněz, ale ve skutečnosti nejsou šťastní, nejsou šťastní ani jejich blízcí a tím pádem je to špatné.

Díky za rozhovor! S Petrem Kaňovským se ve Šmrncu ještě určitě někdy potkáme.