Blahoslavený slovinský student Alois Grozde

Alois Grozde dospíval za dramatických okolností ve své zemi. Během druhé světové války bylo Slovinsko okupováno fašisty a probíhala zároveň občanská válka. Jako člen Katolické akce, tedy společenství, v jehož rámci se mohli laici aktivněji účastnit života církve a vytvářet jej, rozvíjel svůj duchovní život a do deníku si jednou napsal: "Mladý člověk z Katolické akce musí být stále připraven k oběti." Tuto svou připravenost prokázal na počátku roku 1943, kdy jej na cestě domů, kam směřoval, aby během studijního volna strávil svátky s maminkou, zajali komunističtí partyzáni, mučili ho a zabili.

Marjana Debevecová, redaktorka slovinského Radia Ognjišče nám o významu blahoslaveného Aloise Grozdeho řekla: "Alois je příkladem člověka, který může přinášet jednotu do našeho národa, jenž je stále rozdělen vlevo a vpravo. Podtrhla bych jednu skutečnost, která mě oslovila, když jsem četla jeho životopis: Alois žil svou víru naplno, bez ohledu na to, zda se mu zrovna chtělo či ne. Říkával, že chce přinést Krista Krále do všech oblastí života, byl proto velmi angažovaný v Katolické akci. To také přispělo k upevnění a prohloubení jeho víry až do konce života."

Alois během svých studentských let psal také básně, jedna z nich se jmenuje Přání. Její originál i volný překlad do češtiny si můžete poslechnout ze záznamu pořadu.

Alois Grozde se narodil 27. května 1923 v Zgornje Vodale a ve stejný den byl pokřtěn v farním kostele. Dětství prožil v chudém rolnickém prostředí, jeho maminka musela tvrdě pracovat, Alois své dětství prožil především s prarodiči a tetou. Byl vychováván v katolické víře a v lásce k Bohu a vlasti.

Po úspěšném ukončení základní školy, začal studovat na střední škole v Ljubljaně. Díky podpoře dárců získal místo v biskupském konviktu Marianum, kde ukončil osmileté studium klasickou maturitou. Vyznačoval se velkorysou ochotou pomáhat bližním a snadno získal oblibu u spolužáků i vychovatelů. Tehdy začal psát básně.

8. prosince 1936 se stal členem Mariánské kongregace a složil slib Neposkvrněné. V Katolické akci rozvíjel svůj duchovní život a pole své činnosti. Do svého deníku si tehdy napsal: "Mladý člověk z Katolické akce musí být stále připraven k oběti." O eucharistii v deníku říká: "Je sluncem mého života." Během studia na liceu zatoužil po kněžském povolání, aby mohl více pracovat pro Království Boží a pro spásu duší.

Mladý Alois vnímal nebezpečí komunistické revoluce. Během druhé světové války bylo Slovinsko okupováno fašisty a probíhala zároveň občanská válka. Okolo roku 1942 se chtěl Alois vrátit domů na Vánoce, aby udělal radost své mamince. Cesta byla však nebezpečná, protože jeho rodnou oblast měli pod kontrolou partyzáni. Z Ljubljany se vydal na cestu vlakem. 1. ledna 1943 přijel do Stičné, kde v cisterciáckém kláštěře naposledy přijal eucharistii. Pokračoval v cestě a v Mirně ho partyzáni zajali a vyslýchali v domnění, že jde o kurýra okupantů. K večeru ho začali mučit. Obvinili ho, že je agent militantních antikomunistů a nutili ho, aby vypovídal o nepřátelských intrikách svého národa. Alois neměl co říci, proto odmítl vydat falešné svědectví. Nenašli u něj nic jiného než latinský misál, knihu Následování Krista Tomáše Kempenského a několik svatých obrázků s fatimskou Pannou Marií. Mučení snášel Alois s velkou duchovní silou v odevzdanosti Boží vůli. Po mučení po zabili. Skončil svůj život jako křesťanský mučedník v necelých dvaceti letech.

Nepohřbené tělo objevily děti 23. února 1943 v lese u Mirny. Ostatky Aloise Grozdeho byly pochovány na hřbitově v Šentrupert. Od okamžiku, kdy se rozšířila zpráva o jeho smrti, byl věřícími považován za křesťanského mučedníka. Jeho hrob se stal cílem poutníků. Při příležitosti 50. výročí jeho smrti v roce 1992 byl zahájen proces jeho blahořečení, který skončil 27. března 2010, kdy papež Benedikt XVI. podepsal dekret o jeho mučednictví.

zdroj: www.cirkev.cz www.proglas.cz