Můžete nás slyšet každou středu ve 22 hodin na Radiu Proglas.

Co jsou to nová církevní hnutí a komunity?

27. 10. 2010 14:16
Rubrika: Rozhovory | Štítky: Proglas , Šmrnc

V několika následujících vydáních pořadu Šmrnc si představíme některé z nových hnutí a komunit v církvi. Asi už jste něco slyšeli o uskupeních jako Hnutí Fokoláre, St. Egidio, Koinonia Jan Křtitel a další a další. Co se ale za těmito názvy skrývá? A proč se tyto komunity najednou objevily? Na naše otázky odpovídal plzeňský biskup František Radkovský, který má v rámci České biskupské konference hnutí a komunity na starosti.

biskup František Radkovský: Začal bych asi tím, co říkal Jan Pavel II., že tyto komunity a hnutí jsou jarem církve. Je to taková odpověď Ducha svatého na dnešní stav světa a církve. To se dělo už v minulosti, v podobě řádů a kongregací. Vždycky vzniklo určité společenství, které mělo za cíl léčit bolesti a problémy společnosti. V řádu se člověk zasvětí Bohu, vystoupí z běžného světa, aby svým životem následoval Krista chudého, čistého a poslušného. Naproti tomu člověk z hnutí nebo komunity, většinou laik, zůstává ve světě a snaží se naplno žít svůj křest. Na základě křtu, který jsme dostali a který jsme přijali, jsme účastni na všeobecném kněžství a na Kristově prorockém a pastýřském úřadě. Proto se lidé z těchto hnutí snaží působit v různých oborech lidské činnosti a tam vydávat svědectví, podle charismatu, které jednotlivá společenství mají.

O jaká charismata se jedná a co je důležitým prvkem nových hnutí?

biskup František Radkovský: Důležité je společenství. Vliv dnešní společnosti je hodně agresivní a naleptává každého, ať už chce nebo nechce. Proto je důležité, aby to bylo společenství, které dává sílu a které pomáhá zrát a růst. Aby dnešní křesťan dokázal být kvasem, je důležité, aby měl jednak silnou spiritualitu a jednak společenství. Právě tím jsou jednotlivá hnutí – mají svou spiritualitu i společenství. Samozřejmě, že i v těchto skupinách jsou jádra lidí, kteří jsou nějakým způsobem zasvěcení Bohu. Má-li se stavět něco trvalého, pak je třeba to udělat na člověku, který bude své poslání prožívat závazným způsobem. Důležité ale je, že tato hnutí mají laický charakter. Tito lidé nemají řeholní roucha, nežijí uzavřeně, ale ve světě. Mají i svá profánní zaměstnání. A pestrost hnutí, která dnes působí, ukazuje na pestrost potřeb soudobé společnosti.

Kdy přišly k nám do Česka tato hnutí a jaká je u nás situace dnes?

biskup František Radkovský: Mnohá z hnutí zde byly už v období totality. Je ale potřeba nechat, aby Duch svatý pracoval a aby sám podněcoval lidi. Taková věc se nedá nařídit. Ale to, co už u nás je, je dobré. Velké setkání v Římě, které inicioval o Letnicích v roce 1998 papež Jan Pavel II., byl pro nás impuls, že jsme i u nás začali organizovat společná setkání. Dnes se to týká dvanácti, patnácti hnutí. Najednou se ukázalo, že jsme jedna velká rodina. Scházíme se asi jednou za dva měsíce, kde se snažíme informovat o tom, co se jednotlivým hnutím podařilo, jaké mají potřeby, čím si mohou vzájemně pomoci a tak dále. Setkat se s námi můžete například v rámci Národní pouti na Velehrad začátkem července. Celonoční modlitbu v bazilice vede komunita Emanuel ve spolupráci s ostatními, nějaký program probíhá také na bočním pódiu. To je jedna z velkých společných aktivit. Abych uzavřel toto povídání: Myslím si, že jestli něco může hodně pomoci církvi u nás, tak jsou to právě tito angažovaní křesťané v rámci jednotlivých hnutí.

Za rozhovor děkujeme otci biskupovi Františku Radkovskému. Už zanedlouho se můžete těšit na představení komunity St. Egidio.

Zobrazeno 971×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio