Rok chemie 2011 a držitelé Nobelovky v tomto oboru

Rok 2011 byl organizací UNESCO a Mezinárodní unií čisté a aplikované chemie vyhlášen Rokem chemie. Jaké jsou jeho hlavní cíle?

• zvýšit u veřejnosti vnímání chemie jako prostředku zajištění lidských potřeb
• zvýšit zájem o chemii u mladé generace
• podpořit nadšení pro tvůrčí budoucnost chemie
• oslavit a zdůraznit úlohu žen ve vědě

Rok chemie byl vyhlášen také proto, aby ukázal, že se chemie není třeba bát, ale že je to vědní obor, který nám ulehčuje každodenní život.

Více informací hledejte na webu www.rokchemie.cz. My jsme se tomuto tématu věnovali ve Šmrncu s datem 2. února. Záznam pořadu si můžete poslechnout v audioarchivu Proglasu.

A jak je to s tou Nobelovkou? Nejvýznamnější ocenění v chemii za rok 2010 získali Akira Suzuki, Ejiči Negiši a Richard F. Heck za spojení dvou uhlíkových molekul za pomoci paladia.

Japonec Akira Suzuki, Japonec usazený v USA Ejiči Negiši a Američan Richard F. Heck se vloni podělili o Nobelovu cenu za chemii. Podařilo se jim spojit dvě uhlovodíkové skupiny přes jednoduchou uhlíkovou vazbu do složitější molekuly pomocí paladia. A to umožňuje vytvářet nové, složitější chemické látky se širokým spektrem využití. Není to nic snadného a tito vědci tuto problematiku řešili pěkných pár let. A k čemu to je?

Není jednoduché přesvědčit některý z uhlíků v organické molekule, aby vytvořil chemickou vazbu s jiným uhlíkem v jiném uhlovodíku. Uhlík je relativně stabilní, proto chemikové museli najít způsoby, jako ho k takovému spojenectví přinutit pomocí „zprostředkovatele“. Tím může být katalyzátor, tedy látka, která chemické reakce vyvolává, vstupuje do nich, v jednotlivých krocích se mění, ale v závěru z celého procesu vychází ve své počáteční formě a tak se může účastnit dalšího cyklu.

Američan Heck teoreticky objevil mechanismus, při které dojde k syntéze těchto molekul a Negiši a Suzuki tuto reakci modifikovali a vyzkoušeli, že opravdu funguje. Je to elegantní a efektivní způsob, jak „sestavit“ komplexnější organické molekuly, které se v přírodě nevyskytují.

Třeba nás tato věda jednou dovede i k odpovědi, jak se z jednoduchých organických stavebních prvků začal skládat život.